Kapitola 4Puzzle

Částečné úspěchy s reiki, fantastické zážitky s holotropním dýcháním a čištění těla půsty, to vše vyzkoušené a praktikované na sobě samém, ve mně jen prohlubuje touhu poznat a vědět víc. Jako kdyby svět, ve kterém žijeme, už nebyl tak samozřejmý jako dřív, jako kdyby skrýval nějaké tajemství. Zajímavé je, že tomuto tajemství postupně začínám říkat Pravda. Zkušenosti ze zážitků, které zde popisuji, nejsou totiž všeobecně považovány za pravdivé. Ale já je prožil. Sám na sobě vyzkoušel a pocítil jejich účinky. Co teď? Co si s těmito protichůdnými tvrzeními počít? Vzpomínám si na dobu, když mi bylo nějakých 10 let. Někde, snad ve škole, už nevím, jsem zaslechl že vesmír je nekonečný. A když jsem večer usínal, tak jsem nad touto myšlenkou přemítal a nemohl to pochopit. Říkal jsem si, i kdyby nic nebylo, žádný vesmír, žádné planety a slunce, tak by tady byl ten prostor a jak to, že ten vůbec je? Vždy, když jsem se dostal v myšlenkách k tomuto bodu, začal jsem být bezradný. Postupně se tyto myšlenky vytratili, ale teď si na ně vzpomínám. Svět ve kterém žijeme, najednou není tak samozřejmý, jak se zdá, a tak se ve mě znovu probouzí touha po poznání a vědění. A takto tedy začíná moje cesta hledání pravdy.

Čistě logicky hodnotím a srovnávám všechny informace, které se ke mně dostávají, nic nezavrhuji a pokud něco nesedí, tak jen rozšířím pole možností, tedy skládám si takové puzzle. V tomto období jsem jako houba, nasávám informace z různých filmů, dokumentů, z youtube, z knih, ale taky od klientů a kamarádů. Když jsem se totiž lidem otevřel s Reiki, a mým přesvědčením, že je něco mezi nebem a zemí, začali se otevírat taky. A tak jsem začal slýchat množství historek a postavách v oknech a v zrcadlech, slyšení kroků na půdě a na schodech, posunutých, nebo pootvíraných skříních atd. Lidé, kteří mi to vyprávěli, to přímo zažili, anebo, jejich příbuzní, nic vzdálenějšího. Tyto historky a další věci, které jsem slyšel ale nezažil, jsem samozřejmě nemohl zařadit jako pravdu, ale do pole možností mého puzzle, které ještě čeká na vlastní prožitek, anebo ne, tam jsem je zařadit mohl. Za důkaz beru pouze můj vlastní prožitek.

Další informace jsem získával také z knih, moji oblíbení autoři jsou Osho, Ekhart Tolle, Paul Brunton, ale především Eduard a Míla Tomášovi. V TV cyklu GEN, o které jsem se již zmínil, je také jeden díl právě o Eduardu Tomášovi, který je zároveň náznakem jeho odkazu. Doslova jsem ale hltal jeho dva televizní pořady a to 15 ti dílný cyklus paměti mystika a 9 ti dílný kurz Asparsajogy, tedy jogy nad protiklady. V těchto dokumentech je tolik informací a tolik cest k poznání pravdy, že pokud je někdo plně přijme a začne je praktikovat ve svém životě, tak už nepotřebuje nic jiného k úplnému poznání pravdy. Protože Eduard vše vysvětluje polopatě a zároveň je na něm poznat, že vše, o čem mluví, sám prožil, tak je jednoduché to přijmout za své. I já vzal tyto informace a rozšířil jsem své puzzle a zároveň se mi díky jeho pořadům některé mé vlastní prožitky osvětlili a pár dílků puzzle do sebe najednou lehce zapadlo.

A tak mám některé dílky spojeny a jsou pro mě plnou pravdou a jiné ještě nezapadli a mám na ně zatím pouze jeden úhel pohledu, a to mě (nevěřícímu Tomášovi) nestačilo, a tak dalším krokem mého logického uvažování tedy bylo vidět další a další úhle pohledu.

Je zajímavé, že aniž bych to plánoval, jak očista těla vždy předchází nějakému dalšímu poznání. Již jsem se zmínil, že po třídenním půstu hned následující den jsem zažíval mé první holotropní dýchání. Po týdenním půstu, jsem hned následující den jel k Janovi na zasvěcení do energie Dikša (její původ je od Bhagavana z Indie, při předávání se dávají ruce pouze na hlavu a působí prý přímo na vědomí člověka). A při jednadvacetidenním půstu jsem 16tý den byl na zasvěcení do Reiki 2. Při zasvěcení do Reiki 2 dostanete symboly, které jejich vizualizací a nakreslením “do vzduchu“ můžete posílat energiii na dálku a také do minulosti a budoucnosti. Já vím, zní to jako další sci-fi, ale mé pole možností, je už tak dost neuvěřitelné, a tak se mé puzzle jen trochu rozšířilo, ale samozřejmě to neznamená, že by tyto dílky ihned zapadly. Trochu si s tím hraju, a tak si posílám energii do minulosti a do budoucnosti a nejen mě, ale také celé mé rodině a nakonec všem bytostem a nakonec jsem „spokojený“ že se máme a budeme mít dobře 😊 , ale narovinu, nějaké důkazy jsou upřímně řečeno lehce neprůkazné.

Po nějaké době si píšu s kamarádkou Péťou, která bydlí v Olomouci, v jedné zprávě si stěžuje, že ji bolí záda, a že by potřebovala masáž. Tak jí říkám, že na masáž to mám z Buštěhradu trochu z ruky, ale říkám jí, ať si na chvíli lehne, a že jí pošlu energii Reiki. Trochu nevěřícně remcá, ale záda jí bolí tak nemá co ztratit, a za chvíli ulehá. Kreslím symboly a Péťu si představuji v mých dlaních, a pak přímo postižené místo, na tuto vizualizaci se soustředím asi pět minut. Asi za půl hodiny mi píše Péťa, že jí je lépe. A ptá se, co to jako bylo, nějaká autosugesce? Na to jí odpovídám, že je to přeci jedno, hlavně, že je jí lépe. A já začal hlouběji přemýšlet nad tou sugescí, jestli by to bylo možné. A došel jsem k závěru že ano. Jedním z pravidel Reiki totiž je, že kdo dostává tuto energii, tak musí požádat, nebo minimálně souhlasit, že jí bude léčen. Tudíž ať ji dávám sobě, nebo někomu jinému, přijímající o léčení vždy ví, takže si léčbu může, jak se říká vsugerovat. Stejně tak funguje i ta Dikša, když ji dávám sám sobě, cítím, že jsem při tom opravdu klidnější a během chvíle se zcela uvolní veškeré napětí v mém těle. Postupně si začínám uvědomovat, že otázka tedy nezní, zda to funguje. Ta je občasnými úspěchy zodpovězena. Hlavní pro mě začínají být otázky, proč to funguje jen někdy, nebo lépe řečeno, proč očekávaný výsledek se dostaví jen někdy. A na jakém principu to celé vlastně funguje? Proč by to nemohla být třeba ta sugesce? Tím tedy oprašuji staré přísloví „Věř a víra tvá tě uzdraví“. A pootvírám stále se zvětšující pole možností mého puzzle i pro tuto možnost.